VERONIKA JURÍKOVÁ
Jsem certifikovaná koučka a mentorka. Učím ženy, jak proměnit citlivost a emoce v jejich největší přednost a jak si vybudovat hlubokou důvěru v sebe. Mým posláním je ukázat ti cestu k životu, ve kterém se cítíš spokojeně, svobodně a sama sebou.
Veronika
5 DENNÍ VÝZVA ZDARMA
Reaguješ někdy způsobem, který tě samotnou překvapí?
Možná se později obviňuješ, že jsi byla zbytečně podrážděná, přecitlivělá nebo že jsi řekla něco, co jsi říct nechtěla.
V bezplatné 5 denní výzvě objevíš emoční vzorce, které stojí za tvými reakcemi, a naučíš se, jak s nimi pracovat vědoměji.
Chceš se seberealizovat během mateřství a přitom vše stíhat a zůstat v pohodě?
Stáhni si ZDARMA Průvodce k úspěšné seberealizaci během mateřství a objev, jak můžeš zvládnout každodenní výzvy, najít si čas pro sebe a být spokojená!
Proč tento e-book potřebuješ?
Protože si zasloužíš mít čas pro sebe a své sny, i když jsi úžasnou maminkou, neznamená to, že sebe musíš upozadit.
Napsala mi žena. Měla dvě malé děti a jeden konkrétní problém – hluk. Ne vztek, ne vyčerpání z bezesných nocí. HLUK. Její děti se bavily, smály, někdy se praly, někdy jen normálně mluvily — a ona cítila, jak ji to zevnitř doslova vysává. Pořád je korigovala: „Ztlum tu televizi!“ „Nekřičte!“ „Uklidněte se!“ A pak v noci ležela a ptala se...
Každá z nás to zná. Ten tichý hlas uvnitř, který říká „počkej“ nebo „něco tu nesedí“. A přesto ho přehlušíme — rozumem, nadějí, nebo prostě touhou věřit, že to dobře dopadne. Já jsem ho ignorovala. A zaplatila za to víc, než jsem čekala. Byl to těžký čas — a my jsme chtěli věřit Před rokem jsme s manželem stáli před velkou...
Kdy ses naposledy dostala na řadu ty? Zkus si na chvíli sednout a odpovědět si úplně upřímně. Kolikrát za poslední rok jsi udělala něco jen pro sebe? Ne pro děti.Ne pro partnera.Ne pro domácnost. ALE OPRAVDU JEN PRO SEBE. Možná tě teď napadne: „Občas jo.“Ale když se zastavíš… kolikrát to bylo doopravdy? Jednou? Dvakrát?Nebo si vlastně nemůžeš vzpomenout? Pravda je nepříjemná: na sebe si většinou...
Toto jsou dvě věty, které mi visí v hlavě už několik posledních dnů. A teď se s vámi podělím o můj osobní příběh, co se stalo a proč. Ráno, které začalo nenápadně Moje starší dcera, pětiletá, si ráno před školkou stěžovala, že ji bolí bříško.Nic zvláštního, říkala jsem si. Často takto zkouší, co může „vydyndat“ – nechce snídani, nechce do školky,...
Máš někdy pocit, že bys měla být už jinde. Klidnější. Vyrovnanější. Dál. Že už bys to měla mít víc srovnané, zvládnuté, pochopené. A přitom se cítíš spíš unavená než nadšená. Přetížená než motivovaná. Čím víc se snažíš posunout, tím víc máš pocit, že se v sobě vlastně propadáš. Možná ale problém není v tobě. Možná se jen snažíš začít nový rok s plnou náručí...
Možná se ti to občas stane taky… Jsi uprostřed dne, všechno běží jako obvykle, ale uvnitř tě to najednou začne tížit. Myšlenky, které nemají jasný tvar. Tlak na hrudi. Jemná úzkost. A než si to uvědomíš, běžíš celý den na autopilota. Ráno. Večer. Noc. A znovu ráno. A ty máš pocit, že dny neskutečně rychle ubíhají a jsou tak podobné jeden...
Veronika Juríková