Jak jsem se naučila věřit svému tělu: můj druhý porod

Zdravím všechny ženy, budoucí maminky, ale také současné maminky. Mé jméno je Veronika a jsem hrdá maminka 2 dcer. Svoji druhou dceru jsem porodila teprve nedávno, tento měsíc. A plná zkušeností z mého prvního porodu jsem se rozhodla svůj druhý porod prožít úplně jinak a podělit se o to i s vámi.

Patřím mezi osoby, které nic nepodceňují a řádně dopředu se o všem informují a připravují se na všechny možné scénáře. Prostě, aby mě nic nemohlo zaskočit. Jak se říká, kdo je připraven, není ohrožen. S tímto mým nastavením jsem také šla rodit moji první dceru před 3 roky. Byla jsem perfektně připravena po zdravotní stránce. Poučena o konci těhotenství o příznacích začátku porodu a průběhu porodu a všech dobách porodních, a i o tom, jak se v nemocnici postupuje při různých situacích.

Na co jsem však v té době nebyla připravena, bylo moje správné psychické nastavení, rozpoložení mé mysli, mého těla, na ten velký a významný akt a na ty změny, které s tím souvisí. To byl ten největší důvod, proč jsem se rozhodla, že můj druhý porod chci jiný, lepší, a hlavně prožít si ho, pokud možno co nejlépe to bude možné.

Moje dula mi tenkrát řekla krásné tvrzení, něco v tom stylu jako: „Porod prožívá hlavně maminka se svým miminkem v nejužším spojení. Maminka by se měla co nejvíce soustředit pouze na sebe, své tělo a své miminko. Maminku s miminkem má zaštitovat její partner, který má držet nad nimi ochrannou bublinu a umožnit jim nerušeně prožívat tento významný moment. Partner je de facto takový štít, který odráží vše okolo, co by mohlo maminku v porodu rušit. A na to navrch je dula, která je psychickou oporou jak rodící ženě, tak i jejímu partnerovi.“

Jak jsem již zmínila výše, můj druhý porod jsem měla teprve nedávno, tudíž níže naleznete můj příběh, který jsem si tento rok s těhotenstvím prožila, jak jsem se na vše připravovala a co mě to naučilo. Věřím totiž, že moje osobní zkušenosti mohou být vaší motivací. A já si přeji zejména povzbudit ostatní ženy, které mohou čelit podobným situacím a výzvám, aby si věřily a objevily v sobě tu hlubokou ženskou vnitřní sílu, která pomohla i mně.

Jak jsem se připravovala na porod

Díky mému prvnímu porodu jsem byla již poměrně zkušená po medicínské stránce, tudíž nyní jsem se ve velké míře zaměřila na moji psychickou stránku a na vše, co mi ji dokázalo pozitivně podpořit. Byla jsem si vědoma toho, že správné nastavení mé mysli přispěje k hladšímu a pozitivnějšímu průběhu porodu. A ze zkušenosti s mým prvním porodem jsem také věděla, že pokud nebudu mentálně připravená, zbytečně si tím porod mohu prodloužit.

Co jsem tedy vše dělala pro mé psychické, ale také i fyzické nastavení k porodu?

• Porodní dula -> tu jsem se rozhodla mít u svého porodu jako podpůrnou osobu, která poskytne mne, ale také mému partnerovi fyzickou, emocionální a informační podporu. Díky mé dule jsem se během porodu mohla cítit pohodlně, uvolněněji a bezpečně. Největším přínosem pro mě byla ke konci mé první doby porodní, kdy mne svým klidným hlasem prováděla, jak správně a efektivně dýchat. Věřte mi, během porodu snadno zapomenete na vše, co jste si připravovala 😀
• Těhotenská jóga -> protože první dceru jsem čekala v době covidu, možnosti byly tenkrát značně omezené. Musela jsem cvičit doma na podložce. Ráda cvičím jógu, ale cvičení doma nyní s 3letým dítětem za hlavou (někdy spíš na hlavě) to přeci jen není ono. Takže jsem začala pravidelně 1x týdně chodit na těhotenskou jógu. Celkem jsem se jí věnovala 4 měsíce a díky ní se lépe naladila na své tělo. Jóga mne vždy dokáže fyzicky i psychicky uvolnit.
• Fyzioterapie -> abych mohla být psychicky víc v pohodě, musela jsem si být jista, že mohu věřit svému tělu. V tom mi kromě jógy pomohla i má fyzioterapeutka, která se zaměřuje na těhotné ženy. Nejdříve jsem posilovala své tělo a ke konci těhotenství naopak uvolňovala, aby byly porodní cesty maximálně připravené.
• Předporodní kurz -> nezapomenu tenkrát na poznámku mé maminky „To jsi snad prvorodička, že jdeš na předporodní kurz?“ Určitě to nemyslela špatně, nejspíš to bylo míněno jako žert, nicméně já věděla moc dobře, proč jsem jako druhorodička si zvolila předporodní kurz, a hlavně konkrétně jaký kurz jsem zvolila. Provedl mne perfektní psychickou přípravou na porod, technikami hypnoporodu a jak být naladěná na své tělo a věřit mu.
• Domácí příprava -> doma jsem se pak spíše sporadicky připravovala formou masáží hráze, probiotiky, aromatického těhotenského olejíčku, afirmacemi a vizualizacemi na podporu těhotenství a porodu a bylinnými napářkami. 

Nečekaná zkouška mé psychické odolnosti

Připravovala jsem se na porod psychicky tak důkladně, jak jen to bylo možné. Cítila jsem se silná, plná odhodlání a přesvědčení, že zvládnu vše, co přijde. Ale ani v těch nejtemnějších koutcích mysli jsem netušila, že mě čekají ještě dvě obrovské zkoušky. 

První přišla náhle a nečekaně – ztráta mého tatínka pouhých osm dní před porodem. Když jsem oznamovala mým rodičům, že budou mít druhé vnouče, v tu dobu mne ani ve snu nenapadlo, že se toho můj tatínek už nedožije. Bohužel onemocněl těžkou nevyléčitelnou nemocí ALS (amyotrofická laterální skleróza), která u něj nabrala velice rychlý spád. Ta bolest a smutek mě téměř pohltily, ale věděla jsem, že musím zůstat silná. Měla jsem jen pár dnů do termínu porodu. 

A pak, jako by to nestačilo, čelila jsem vzápětí druhé zkoušce: lékaři mě neústupně přesvědčovali k rozhodnutí ukončit těhotenství plánovaně, a to nejpozději v den předpokládaného termínu porodu. Byl mi důrazně doporučen císařský řez, protože miminko bylo koncem pánevním (hlavičkou nahoře).

Tato kombinace ztráty a tlaku na mě dopadla s obrovskou silou, ale já jsem věřila svému tělu a své intuici, a to mě nakonec vedlo k tomu, abych se postavila za své rozhodnutí.

Co jsem dělala pro to, aby se miminko otočilo

S těžkým srdcem, kdy jsem se snažila být v rámci mých možností oporou mé mamince se zajištěním pohřbu, jsem se zároveň snažila dělat různé kroky, abych napomohla miminku se otočit hlavičkou dolů. Sekci jsem nechtěla dobrovolně podstupovat, pokud jsem k tomu necítila pádný důvod a ani jsem nebyla připravená na možnost indukce porodu, tedy vyvolání.

Co jsem tedy všechno zkoušela?

• Cviky -> existuje řada cviků, které mohu napomoci miminku se otočit. Zkoušela jsem různé cviky na uvolnění pánve, aby mělo miminko prostor. Navíc jsem moji fyzioterapeutku poprosila o uvolnění žeber, aby i hlavička miminka měla více prostoru.
• Dechové cvičení -> abych napomohla mému hrudnímu koši a bránici správně pracovat a miminko tak třeba i trochu pošťouchla k otočení, věnovala jsem se pravidelně dechovému cvičení.
• Rebozo šátek -> moje dula mi poradila si podvazovat břicho rebozo šátkem, který mi zapůjčila. Nejenže to je skvělá úleva a podpora těžkého bříška, ale navíc miminko má tak o něco více prostoru k otočení.
• Akupunktura -> na radu od jednoho známého lékaře, který má s tím bohaté zkušenosti. Doporučil mi akupunkturu na malíčkách u nohou.

Těžké rozhodování

Asi jak z nadpisu vyplývá, moje miminko se rozhodlo neotočit a mělo svůj důvod pro to zůstat prdelkou dolů. Jak já říkám, prostě se rozhodla jít na svět prdelkou napřed 😀 V těhotenské poradně dokonce mé dítě jedna zdravotní sestřička nazvala „prdeláček“, to mě pobavilo 🙂

A jak jsem se tedy rozhodla? Nebudu zastírat, že to byly velice náročné poslední dny před porodem. Byly dny, kdy jsem se cítila úplně bezradně. Stres z rodinné události a pocit velké ztráty ovlivňovaly moji schopnost objektivně posoudit celou situaci a ve značné míře mě to nahlodávalo důvěru v samu sebe. 

To, na čem jsem několik měsíců usilovně pracovala bylo náhle ohrožené a zatemněné.

Sbírala jsem všechny možné informace o porodu koncem pánevním. A zvažovala jsem, jak se k tomu postavím a jakou cestu zvolím. Samozřejmě jsem nechtěla ohrozit ani miminko a ani sebe. Přála jsem si přirozený porod, kde budu já napojená na své miminko a manžel nám bude oporou. 

Věřila jsem ve vlastní intuici, naslouchala jsem svému tělu a jeho signálům, plně jsem důvěřovala jak jemu, tak svému dítěti. Díky těmto důležitým uvědoměním jsem si udržela kontrolu a klid nad tím vším.

A jak to nakonec dopadlo?

Dcera se rozhodla přijít na svět přesně 1 den před plánovaným termínem porodu. Ano, pouhý den před tím, než bych musela s lékaři řešit možnosti ukončení porodu. Prostě se rozhodla mne dalších stresů a nervů ušetřit 🙂

Porod byl krásný, přirozený, bezproblémový a já si ho mohla prožít přesně tak, jak jsem chtěla a jak jsem se na něj celé mé těhotenství připravovala. Opět mi to dokázalo, jak je ženské tělo silné a schopné překonávat obrovské výzvy. Během porodu jsem prožívala čistou ženskou energii, díky čemuž o to silněji vnímám svou vlastní ženskou sílu. 

A co si z toho odnáším? Samozřejmě úžasné a zdravé miminko 🙂 Ale zejména větší důvěru v sebe sama a svoji intuici, že všechno se děje, jak má a jsou pro to své důvody, i když my jim nerozumíme a třeba je ani nikdy nepochopíme. Také mi to napomohlo vyššímu sebevědomí a mohu bez ostychu říct, že jsem na sebe hrdá.

Zároveň chci vyzvat vás všechny ženy, budoucí maminky a maminky, abyste důvěřovaly samy sobě a své vnitřní intuici. Ženská síla, kterou máme každá v sobě, nám umožňuje překonávat překážky, být vytrvalé a trpělivé. Je to takové propojení se sebou samou, důvěře ve své schopnosti a vnitřní moudrosti a o odvaze být autentická. 

„Máš v sobě sílu, která dokáže překonat jakoukoli překážku. Důvěřuj svému tělu, své intuici a věř, že v každé z nás je mocná ženská energie, která nás vede a chrání. Jsi silná, schopná a úžasná – nikdy na to nezapomínej.„

Pokud jste se v mém příběhu našly, nebo právě čelíte podobným výzvám, vězte, že nejste samy. Každý krok, který jsem podnikla, a každá zkušenost, kterou jsem prožila, byla vedena snahou lépe porozumět sobě a také tomu, jak mohu být oporou i pro vás.

Chci vám nabídnout svou pomoc a podporu, ať už prostřednictvím mých e-booků „Průvodce k úspěšné seberealizaci během mateřství aneb jak se nezbláznit“ nebo „Váš klidný průvodce každodenním životem: MINDFULNESS PRO ZANEPRÁZDNĚNÉ MAMINKY“ plných praktických rad a zkušeností. A nebo se mi přímo ozvěte. 

Jsem tady, abych vás podpořila na vaší cestě k objevení vaší vnitřní síly, důvěře ve vlastní intuici a nalezení rovnováhy.