„Když budu víc chtít, zvládnu to.“
„Od pondělí začnu jinak.“
„Musím se jen víc namotivovat.“
Kolikrát jsi si to už řekla?
Motivace je oblíbený nástroj osobního rozvoje. Láká nás sliby o změně, o tom, že „teď už to půjde“. Jenže realita bývá jiná.
Po pár dnech nadšení přijde únava, sabotáž, výmluva – a pocit, že jsi zase selhala.
Ale co když problém není v tobě… Co když je v neviditelných vzorcích, které běží na pozadí a brzdí tě?
Jsou to zautomatizované způsoby, jak myslíš, cítíš a reaguješ. Vznikají už v dětství – podle toho, co jsi zažila, jaké jsi měla vztahy, co ti bylo říkáno, co jsi musela „vydržet“.
Drtivá většina se odehrává ve tvém podvědomí. Většinou si to tedy ani neuvědomuješ a pokud ano, tak tomu nerozumíš, proč se to děje.
Emoce mají vždy nad logiku.
Některé emoční vzorce tě podporují. Ale jiné ti neviditelně staví překážky:
Motivace je jako zápalka. Umí zapálit jiskru – ale pokud je dřevo mokré, nikdy to nevzplane.
Můžeš se snažit sebevíc. Ale když v tobě běží silné přesvědčení, že si úspěch nezasloužíš, nebo že „to nemá cenu“, začneš nevědomě:
A pak se ptáš:
„Proč to nikdy nedotáhnu?“
„Proč se pořád vracím zpátky?“
Pokud chceš skutečně něco změnit – vážně změnit – nestačí se jen víc snažit. Je potřeba:
Změna není jen o disciplíně. Je o vnitřním nastavení a bezpečí.
Jakmile začneš pracovat uvnitř, začneš i navenek:
Tehdy se motivace stává přítelem. Ne tlakem, ale takovým pozváním. Ne náplastí, ale podporou na tvé cestě.
S klientkami pracuji hluboce – ne na úrovni „co máš dělat“, ale „proč to vlastně neděláš“. Společně rozplétáme emoční vzorce, které je drží v cyklech pochybností, tlaku a sabotáže.
Postupně je měníme na takové, které je podporují.
Chceš změnu? Nezačínej u motivace.
Začni u sebe. U svého nastavení. U toho, co věříš, že je pro tebe možné.
Napiš mi. Ráda tě provedu prvními kroky zpět k sobě.